SATIRA A HUMOR - 2.ČÁST
- bůh -> pouze ohlupování lidí
- vychází z lidové písně – jednoduché
- ironické; sarkastické
- car Vladimír má Boha Peruna za svého sluhu a chce aby mu zahřměl při oslavě jeho svátku, čímž chtěl ušetřit za slavnostní dělostřelbu.Perun to ale odmítne, je zatčen a odsouzen k smrti. Potíže ale nepřestávají. Vladimír hledá nového Boha, aby udržel lid v poslušnosti. Vypíše konkurs na Boha „církve nejcírkvovatější“, ohlasy z církví z celého světa:Řekové, Římané, Mohamedi, Jezuiti, Křesťané i Židé
- autor nechtěl věrně zachytit události, nýbrž aktualizovat náměty kritiky a zesměšnění carské vlády a tím i rakouského absolutismu, i církve, zištnost hlavní opory státu, soudů, vojska, a odpor X násilí vůbec
- odráží se zde autorova znalost poměrů v Rusku i Rakousku
SATIRY V DÍLECH MÁJOVCŮ
SVATOPLUK ČECH(1846-1908)
- narodil se na Benešovsku, vystudoval gymnázium a absolvoval práva
- působil jako redaktor v časopise Květy
- ruchovec; básník
a) poezie
Adamité
epopej
námět z české minulosti o konci sekty náboženských blouznivců, rozprášené táborskými vojsky
představuje pod historických rouchem dobovou problematiku, naplněnou všemi společenskými a morálními otázkami 2/2 19.století,
Evropa
epická báseň
Evropa je jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové-revolucionáři
spor mezi anarchisty a revolucionáři končí zkázou lodi,
Slávie
epická báseň
také symbol lodi a motiv vzpoury, tentokrát na palubu shromáždil zástupce jednotlivých slovanských národů, ačkoli jsou rozděleni rozpory, nakonec se sjednotí – musí čelit vzpouře lodníků,
Lešetínský kovář
báseň
líčí změny na českém venkově i sílící lidový odpor proti tlaku německého kapitálu
kovář odolává houževnatě nátlaku cizích podnikatelů, kteří chtějí zakoupit jeho kovárnu, shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, v boji však nakonec podlehnou a s nimi zahyne i kovář
jsou zde dva motivy příznačné pro tuto dobu
- obraz venkova jako uchovatele morálnosti a tradic národa, je postaven do kontrastu s prostředím města
- motiv odnárodňování - tlak na venkovské obyvatelstvo (cizí podnikatel - německý továrník), do vesnice přichází továrník a zakládá zde svůj podnik, nutí obyvatele, aby mu prodávali svoji půdu a usedlosti a posléze skupuje téměř celou vesnici, proti továrníkovi se postaví tamní kovář, který odmítne prodat svůj dům, seskupí se kolem něj i další venkované, dojde ke vzpouře, která je potlačena vojskem, kovář je smrtelně zraněn, ale vzbouřenci nakonec vítězí - je zabit i továrník a jeho syn prodává svůj majetek českému šlechtici, tím je nebezpečí odnárodnění zažehnáno
Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka
lyrické básně
b) veršovaná satira:
Petrklíče, Šotek
satirické skladby
Hanuman
satira
o opičím ostrově - státu, který se lidé chystají poevropštit, odsuzuje kosmopolitické tendence bohaté buržoasie,
bezduché přejímání cizích vzorů
b) próza
„broučkiády“ - kolem postavy pražského šosáckého měšťana se rozvíjí celý seriál příhod = cyklus fantasticko- humoristických a satirických vyprávění o panu Matěji Broučkovi
Výlet pana Broučka do Měsíce
kritika měšťáctví, konfrontace pana Broučka s Měsíčňany
pan Brouček se při návratu z restaurace najednou octne na Měsíci, protože Měsíc je chápán jako planeta umění, Měsíčňané jsou umělci v absolutním významu slova, žijí uměním, živí se vůní a rosou - nic pro pana Broučka
je zde konfrontováno prostředí měšťanstva (pohodlný život) s estétstvím Měsíčňanů
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV.století
- přízemnost a bezzásadovost pražského měšťáka staví do protikladu s husity
- hodnocení pana Broučka je daleko tvrdší, pan Brouček se při návratu z restaurace dostává do r. 1420, kdy je Praha obléhána Zikmundovými vojáky, setkává se s oběma stranami, husité ho morálně převyšují, je husity označen za špióna a má být popraven, snaží se jim vysvětlit, že je odjinud, ale nikdo mu nevěří, pan Bouček se probouzí a všechno je vysvětlováno jako sen
JOSEF SVATOPLUK MACHAR
- básník a prozaik
- spoluautor Manifestu české moderny
a)poezie
Confiteor I.-III. - nevěří ve spol. ideály- nevěří v národní ideály; nevěří ničemu
Čtyři knihy sonetů
Tristium Vindobona - nářek z Vídně - kritika poměrů v ČecháchZde by měly kvést růže
Magdaléna - spol. postavení žen; satira
Boží bojovníci - satira na mladočechy
po roce 1900 - individualismus
Svědomí věků - cyklus 9 sbírek - vzor Vrchlický a Hugo
Golgata - historie křesťanství
V záři helénského slunce
Jed z Judey
b)próza
Řím
Antika a křesťanství
Konfese literáta - vzpomínky na dětství a studentská léta
Saticoron
v protispolečenští buřiči:
VIKTOR DYK(1877 - 1931)
- jeho tvorba je ovlivněna symbolismem a dekadencí
- přejímá romantický náhled na svět, který je založen na rozporu mezi snem a skutečností, konfrontací snů s běžným životem dochází ke zklamání
- vedle romantického motivu se projevuje výrazný individualismus, který je představován odmítáním uznávaných hodnot
- roku 1931 odjel do Jugoslávie, kde zahyne
- je autorem, který je později vystaven přehodnocování
- po únoru 1948 se Dyk do české literatury moc nehodí. Jeho tvorba je opomíjena. Náprava až v 60. letech
A porta inferi
sbírka z roku 1897
= od bran pekelných
Marnosti, Síla života
Pohádky z naší vesnice
sbírka z roku 1910
má shodný název s Hálkovou sbírkou
na rozdíl od Hálka, který ve své sbírce oslavuje český venkov, Dyk se venkovu vysmívá,
Zmoudření dona Quijota
divadelní hra z roku 1913, motiv rozčarování ze světa
Dyk zde obměňuje cizí předlohu
od počátku k námětu přistupuje s tím, že oslavuje hodnoty rytířství:
- Don Quijot se upne na četbu rytířských románů, nalézá v nich hodnoty, které postrádal
- četbou se chce přiblížit hrdinům
- okolí na něj pohlíží nevraživě, považuje ho za blázna. Rozhodnou se ho léčit. Ujme se toho farář a jeho přítel. Nejdřív spálí všechny knihy. Tento krok je podnětem pro Quijotovu snahu převést ideály do skutečného života. Rozhodne se, že povede život potulného rytíře, opustí své sídlo
- spolu se sedlákem Sancho Panzou se vydají do světa vykonávat hrdinské činy
- vybere si krásnou ženu, pro kterou chce vykonávat své činy - Dulisnea z Tobosy
- po mnoha dobrodružstvích se v turnaji utká s černým rytířem, kterým je jeho přítel Samson. V souboji je Quijot poražen a musí splnit vítězovy podmínky. To je, musí na dobu alespoň jednoho roku zanechat potulného života a vrátit se na statek
- jeho přátelé mu přivedou Dulisneu. Ta je nevzdělaná, obtloustlá, stará venkovanka
- Quijote zjistí, že dělal něco pošetilého. Sice nabídne venkovance sňatek, ale je vyléčen. Je zbaven nejen iluzí, ale i chuti do života. Díky tomu umírá
Krysař
novela z roku 1915
je zpracováním cizí předlohy, staroněmecké pověsti o střetu Krysaře s měšťany
příběh je založen na konfliktu velké lidské touhy, čisté lásky a nízkého maloměstského prostředí, které počítá všechno na peníze a prospěch:
- hlavní hrdina, Krysař, přichází do města Hamelu, aby ho zbavil za předem smluvenou odměnu krys
- nejdřív se seznámí s mladou, krásnou Agnes. Zamiluje se do ní i přes to, že ona má milence. Agnes lásku opětuje, ale skrývá vztah před okolím i před milencem Kristiánem. Krysaře miluje, ale Kristián má peníze a postavení
- Kristián Agnes znásilní a ona s ním potom čeká dítě. Agnes nakonec volí sebevraždu, utopí se v řece
- jakmile Krysař splní své podmínky, měšťané odmítají zaplatit. Nabízejí zboží
- když se Krysař dozví o smrti Agnes, splní hrozbu
- když totiž začne hrát silně, jdou za zvukem i lidské krysy, zklamán začne hrát a všichni lidé ve městě se vydají za ním. Vyvede je k propasti
- až na dvě výjimky spadnou všichni do propasti, Krysař s nimi. Výjimky jsou rybář, který není zcela při smyslech, má pomalejší uvažování, ale není zlý, a malé nemluvně, symbol lepšího příštího světa,
Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
básně z let 1915 – 1922, 4 sbírky, které se také nazývají - válečná tetralogie
- až do 1. světové války v Dykově tvorbě převládá negativní náhled na společnost,svět. 1. světová válka přináší vzestup národního cítění. K národním motivům se přiklání i Dyk a překonává dosavadní záporný přístup ke světu a společnosti a nahrazuje jej novým východiskem, nadosobní ideou národa. Idea národa je pro něj nejvyšší dokonalostí. Národ je podle něj společenství spjaté tradicí, ale i mravním posláním.
Země mluví
báseň ze sbírky Okno
je psána v podobě dialogu mezi matkou Zemí a jejím synem:
- matka syna vyzývá, aby hájil svou zem. Říká mu, že když to neudělá, zradí nejen sebe a svou zem, ale zároveň i příští generace.
Dyk patří mezi autory, kteří nadšeně oslavují vytvoření samostatného ČS. Jeho idea o mravnosti národa neobstojí před realitou. Dyk prožívá zklamání z národa, z praktické politiky.
Domy, Devátá vlna
sbírky ve kterých se znovu objevuje romantický rozpor mezi snem a skutečností, motiv smrti
Satiry a sarkasmy
Satirické sbírky – ostře kritizuje a glosuje společnost a odsuzuje její špatné vlastnosti (korupce)
FRANTIŠEK GELLNER
Po nás ať přijde potopa
- velice provokativní básně, ironické, výstižné a korespondující s jeho životem
- verše uvolněné a cynické
- vystižení konfliktu mezi mladistvou opravdovostí či odhodlaností a mezi pokornými ideály a maloměšťáctvím
v mezi válkami:
JAROSLAV HAŠEK(1883-1923)
- narodil se v Praze, pobýval na Lipnici u Havlíčkova Brodu
- žil bohémským životem a tuláctvím – pociťoval odpor ke společnosti a měšťáctví
- byl předválečným anarchistou, protiměšťáckým humoristou, za války voják rakouské armády, přešel do ruského zajetí, vstoupil do československých legií, po říjnové revoluci 1917 do Rudé armády
- roku 1920 se vrátil do Čech
- prozaik; črty, humoresky, povídky
- v Rusku jako Rudý komisař (v obč. válce také)
povídky:
Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
humoresky k zábavě a satirické povídky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
píše o přežitcích a prohnilosti rak. byrokracie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- nejznámější satirické dílo
- nedokončený – geniální satiry na rakouský militarismus, světový humoristický román o válce
- přeložen do mnoha jazyků
- Švejk ze sebe dělá hloupého, ale ze všeho vyvázne
- kritika militarismu a byrokracie
- filmově zpracován mnohokrát (Rašilov, Noll, Trnka)
- kniha měla poukázat na nesmyslnost války a protestovat proti ní
- různorodý jazyk, až vulgární
- 4 díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
--hlavní postava Švejk = literární typ – člověk válečné doby, hájící své právo na život, jeho dvojakost:
prostomyslný dobrák nebo moudrý blázen (předstírá idiotství, ve válce se brání svým chytráctvím), rafinovaná loajálnost – uvádí k absurdnosti všechny rozkazy, zákony, zájmy státu, ale i destruktivní živel – vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř, představitel lidového odporu proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka
--Švejkovi nadřízení – oddaní služebníci rakouské armády – nadporučík Lukáš, poručík Dub, kadet Biegler, hejtman Sagner, představitelé vládní moci jsou zobrazeni s groteskní nadsázkou,
postava Švejka vznikla už před válkou v seriálu grotesek antimilitaristického zaměření – Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, Dobrý voják Švejk v zajetí
BOHUMIL HRABAL
- český prozaik;
- silně aktualizovaný jazyk (vlastní jazyk)
a)povídky:
Perlička na dně
Pábitelé
Ostře sledované vlaky
