PÍSEMNICTVÍ V DOBĚ HUSITSKÉ, JAN HUS
Písemnictví v době husitské, Jan Hus
- počátkem 15. století vrcholí spory o půdu mezi světskými feudály a duchovenstvem i spory mezi inteligencí německou a českou.
- další spor probíhá v církvi samotné mezi chudšími kazateli a bohatými církevními hodnostáři.
- němečtí mistři na univerzitě, kterých je většina, se bouří proti reformnímu učení Johna Wyclifa (a Jana Husa).
- Václav IV. vydává roku 1409 Kutnohorský dekret, kterým se mění poměr hlasů na univerzitě, a to v poměr tří hlasů českých proti jednomu německému.
Jan Hus (1371 – 1415)
- narodil se v Husinci u Prachatic.
- vystudoval artistickou fakultu a poté teologickou fakultu na univerzitě Karlově.
- zde zůstal a stal se nejprve učitelem a pak rektorem.
- psal latinsky, ale kázal česky v Betlémské kapli od r. 1402.
- ve svých kázáních Hus upozorňuje na anglického reformátora Johna Wyclifa. Požadoval církevní chudobu.
- na rozkaz biskupa Wyclefovi knihy spáleny.
- Hus kritizoval tzv. odpustky a tvrdil, že hlavou církve není papež, ale Bůh.
- byl dán papežem do kladby .
- zákaz kázání v Betlémské kapli » odchází na Kozí Hrádek – zde káže a roku 1414 je vyzván císařem Zikmundem, aby své učení před církevním koncilem obhájil.
- odjel do Kostnice. Zde byl po příjezdu uvězněn a bylo vyžadováno, aby své učení odvolal.
- Hus však stál za svou pravdou, a proto byl jako kacíř na hranici 6. července 1415 v Kostnici upálen a jeho popel vhozen do Rýna.
díla: De ecclesia (O církvi)
- psáno latinsky (pro učence, inteligenci na univerzitě).
- toto dílo se stalo námětem obžaloby. Zpracovává zde Wyclefovi myšlenky a prohlašuje: „Papež, který žije v hříchu, není papežem ani členem církve a ostatní členové ho nemusí poslouchat a v čele církve tak stojí Bůh“.
- lid nemá poslouchat papeže, ale má se řídit Biblí.
Knížky o svatokupectví
- kritika kupčení se svatými věcmi = odpustky.
- platilo se za křest, mše, svatbu.
- kritika celé feudální společnosti.
Postila – post illa verba = po oněch slovech
- nejčtenější dílo. Jsou to slova a výklady evangelií formou kázání.
Dcerka
- ponaučení o správném životě žen a dívek.
Výklad viery, desatera a páteře
- vysvětlení jednotlivých kázání, motliteb + filozofické úvahy o životě.
Listy z Kostnice
- obhajoba jeho učení a odkaz českému národu.
Jan Hus zjednodušil také český pravopis. Místo spřežek (cz, sz, aa) zavedl tzv. Diakritický pravopis.
Diakritický pravopis
- zavedl tzv. dlouhý (čárky) a krátký (tečky) nabodeníček.
- snažil se odstranit archaismy.
- německá slova nahrazoval českými.
- velmi dbal na správnou výslovnost a přízvuk.
- na Husa svými názory navázal Jan Želivský (1422 – popraven).
Husitská literatura
- nejznámější „chorály“ = jednoduchý sborový zpěv, které se dochovaly obsahuje „Jistebnický kancionál“:
Tož jsů Boží bojovníci
Povstaň, povstaň veliké město Pražské
Husitská kronika
- psána latinsky, a to zřejmě z propagačních důvodů, neboť tak se mohla obracet k německé a mezinárodní veřejnosti.
- autorem je Vavřinec z Březové. V kronice popisuje události let 1414 – 1422. (bitvy husitů atd.)
Budyšínský rukopis
- pravděpodobně z roku 1420, opis z roku 1448.
- obsahuje tři veršované skladby:
Žaloba Koruny české a Porok Koruny české (porok = výčitka)
- zaměřují se proti císaři Zikmundovi, který se dal korunovat bez souhlasu Prahy.
Hádání Prahy s Kutnou horou
- je nejvýznamnější.
- je psaná formou sporu mezi personifikovanou Prahou (krásná žena symbolizující a obhajující husitský program) a Kutnou Horou (stará nevzhledná žena hájící postoje církve a kostnického koncilu).
- spor končí vítězstvím Prahy.
1434 – Bitva u Lipan – porážka husitů. Končí u nás Husitské hnutí. Husité odcházejí do
zahraničí.
Od poloviny 15 stol. – polemická literatura
- zábavná literatura
Polipanská literatura
Petr Chelčický
- byl zeman bez vzdělání – samouk.
- pocházel z Chelčic, nějakou dobu pobýval v Praze, znal se s Husem.
- požadoval rovnost lidí a spravedlivou společnost.
- uznával pouze duchovní boj.
díla: Sieť viery pravé
- je to traktát. Snaží se vyložit náboženskou a filozofickou otázku.
- vychází ze zázračného rybolovu. V síti je církev, která se snaží ulovit jen lidi spravedlivé a dobré, kacíři a hříšníci síť trhají a budou za to potrestáni.
- největší velryby představují císař a papež. (nejvíce trhají síť)
O trojím lidu
- je to traktát.
- kritizuje zde rozdělení společnosti na stav kněžský, rytířský a robotný.
- zavrhl Husitské války.
- opíral se o Bibli – křesťan nemá zabíjet a všichni jsou si rovni.
O boji duchovním
- traktát.
- jediný spravedlivý boj nejsou války, rozbroje, ale boj duchovní.
- boj duchovní = „boj duše s ďáblem“.
Postila – výklad evangelií a motliteb apod. + úvahy.
Vznik Jednoty bratrské
- církev, která vznikla na základech učení Chelčického. Byla založena v Kunvaldu u Žamberka Řehořem Krajčím.
- tuto církev tvořili tělesně pracující, nedbali o vyšší vzdělání, odmítali vojenskou službu a účast na veřejném životě. Říkali se bratři a sestry a základem byla Bible.
- kněží Jednoty bratrské byli později pronásledováni. (J. A. Komenský byl posledním biskupem J. B.)