Jdi na obsah Jdi na menu
 


PÍSEMNICTVÍ V DOBĚ HUSITSKÉ, JAN HUS

30. 3. 2009

Písemnictví v době husitské, Jan Hus

-        počátkem 15. století vrcholí spory o půdu mezi světskými feudály a duchovenstvem i spory mezi inteligencí německou a českou.

-        další spor probíhá v církvi samotné mezi chudšími kazateli a bohatými církevními hodnostáři.

-        němečtí mistři na univerzitě, kterých je většina, se bouří proti reformnímu učení Johna Wyclifa (a Jana Husa).

-        Václav IV. vydává roku 1409 Kutnohorský dekret, kterým se mění poměr hlasů na univerzitě, a to v poměr tří hlasů českých proti jednomu německému.

 

Jan Hus (1371 – 1415)

-        narodil se v Husinci u Prachatic.

-        vystudoval artistickou fakultu a poté teologickou fakultu na univerzitě Karlově.

-        zde zůstal a stal se nejprve učitelem a pak rektorem.

-        psal latinsky, ale kázal česky v Betlémské kapli od r. 1402.

-        ve svých kázáních Hus upozorňuje na anglického reformátora Johna Wyclifa. Požadoval církevní chudobu.

-        na rozkaz biskupa Wyclefovi knihy spáleny.

-        Hus kritizoval tzv. odpustky a tvrdil, že hlavou církve není papež, ale Bůh.

-        byl dán papežem do kladby .

-        zákaz kázání v Betlémské kapli » odchází na Kozí Hrádek – zde káže a roku 1414 je vyzván císařem Zikmundem, aby své učení před církevním koncilem obhájil.

-        odjel do Kostnice. Zde byl po příjezdu uvězněn a bylo vyžadováno, aby své učení odvolal.

-        Hus však stál za svou pravdou, a proto byl jako kacíř na hranici 6. července 1415 v Kostnici upálen a jeho popel vhozen do Rýna.

 

        díla:        De ecclesia (O církvi)

-        psáno latinsky (pro učence, inteligenci na univerzitě).

-        toto dílo se stalo námětem obžaloby. Zpracovává zde Wyclefovi myšlenky a prohlašuje: „Papež, který žije v hříchu, není papežem ani členem církve a ostatní členové ho nemusí poslouchat a v čele církve tak stojí Bůh“.

-        lid nemá poslouchat papeže, ale má se řídit Biblí.

 

                        Knížky o svatokupectví

-        kritika kupčení se svatými věcmi = odpustky.

-        platilo se za křest, mše, svatbu.

-        kritika celé feudální společnosti.

 

                        Postilapost illa verba = po oněch slovech

-        nejčtenější dílo. Jsou to slova a výklady evangelií formou kázání.

 

                        Dcerka

-        ponaučení o správném životě žen a dívek.

                        Výklad viery, desatera a páteře

-        vysvětlení jednotlivých kázání, motliteb + filozofické úvahy o životě.

 

                        Listy z Kostnice

-        obhajoba jeho učení a odkaz českému národu.

 

Jan Hus zjednodušil také český pravopis. Místo spřežek (cz, sz, aa) zavedl tzv. Diakritický pravopis.

 

                        Diakritický pravopis

-        zavedl tzv. dlouhý (čárky) a krátký (tečky) nabodeníček.

-        snažil se odstranit archaismy.

-        německá slova nahrazoval českými.

-        velmi dbal na správnou výslovnost a přízvuk.

-        na Husa svými názory navázal Jan Želivský (1422 – popraven).

 

Husitská literatura

-        nejznámější „chorály“ = jednoduchý sborový zpěv, které se dochovaly obsahuje „Jistebnický kancionál“:

 

                Tož jsů Boží bojovníci

 

                Povstaň, povstaň veliké město Pražské

 

                Husitská kronika

-        psána latinsky, a to zřejmě z propagačních důvodů, neboť tak se mohla obracet k německé a mezinárodní veřejnosti.

-        autorem je Vavřinec z Březové. V kronice popisuje události let 1414 – 1422. (bitvy husitů atd.)

 

                Budyšínský rukopis

-        pravděpodobně z roku 1420, opis z roku 1448.

-        obsahuje tři veršované skladby:

 

Žaloba Koruny české a Porok Koruny české (porok = výčitka)

-        zaměřují se proti císaři Zikmundovi, který se dal korunovat bez souhlasu Prahy.

 

                        Hádání Prahy s Kutnou horou

-        je nejvýznamnější.

-        je psaná formou sporu mezi personifikovanou Prahou (krásná žena symbolizující a obhajující husitský program) a Kutnou Horou (stará nevzhledná žena hájící postoje církve a kostnického koncilu).

-        spor končí vítězstvím Prahy.

 

1434 – Bitva u Lipan – porážka husitů. Končí u nás Husitské hnutí. Husité odcházejí do

                                                    zahraničí.

 

 

Od poloviny 15 stol. – polemická literatura

-  zábavná literatura

 

Polipanská literatura

 

Petr Chelčický

-        byl zeman bez vzdělání – samouk.

-        pocházel z Chelčic, nějakou dobu pobýval v Praze, znal se s Husem.

-        požadoval rovnost lidí a spravedlivou společnost.

-        uznával pouze duchovní boj.

 

        díla:        Sieť viery pravé

-        je to traktát. Snaží se vyložit náboženskou a filozofickou otázku.

-        vychází ze zázračného rybolovu. V síti je církev, která se snaží ulovit jen lidi spravedlivé a dobré, kacíři a hříšníci síť trhají a budou za to potrestáni.

-        největší velryby představují císař a papež. (nejvíce trhají síť)

 

                        O trojím lidu

-        je to traktát.

-        kritizuje zde rozdělení společnosti na stav kněžský, rytířský a robotný.

-        zavrhl Husitské války.

-        opíral se o Bibli – křesťan nemá zabíjet a všichni jsou si rovni.

 

                        O boji duchovním

-        traktát.

-        jediný spravedlivý boj nejsou války, rozbroje, ale boj duchovní.

-        boj duchovní = „boj duše s ďáblem“.

 

                        Postila – výklad evangelií a motliteb apod. + úvahy.

 

Vznik Jednoty bratrské

-        církev, která vznikla na základech učení Chelčického. Byla založena v Kunvaldu u Žamberka Řehořem Krajčím.

-        tuto církev tvořili tělesně pracující, nedbali o vyšší vzdělání, odmítali vojenskou službu a účast na veřejném životě. Říkali se bratři a sestry a základem byla Bible.

-        kněží Jednoty bratrské byli později pronásledováni. (J. A. Komenský byl posledním biskupem J. B.)